www.jantomes.mistecko.cz

Tyto stránky tu jsou pro výstrahu... Pokračování stránek www.jantomes.estranky.cz

Extra:Zdravotnictví-poplatky a vše ostatní...

Regulační poplatky ve zdravotnictví fungují - ochranný limit pomáhá stále více lidem!

Regulační poplatky ve zdravotnictví, které byly zavedeny na začátku letošního roku, fungují a splňují svůj primární účel, tedy zamezení plýtvání a nadužívání zdravotnických služeb. Velmi dobře funguje i roční ochranný limit, který má za úkol chránit zejména chronicky nemocné před nadměrnou kumulací doplatků za léky a některých regulačních poplatků. Vyplnila se tak slova ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, který se svým týmem reformu zdravotnictví připravuje.

 

Tyto závěry vyplývají z předběžných dat získaných z výběrového šetření na vzorku 2 miliónů pojištěnců z celé České republiky, které si nechalo vypracovat Ministerstvo zdravotnictví ČR. V rámci sledovaného vzorku překročilo
v průběhu ledna ochranný limit již několik lidí,  98 % doplatků a poplatků započítaných do jejich limitů tvořily doplatky za léky. V celé České republice již pojišťovny na konci prvního čtvrtletí registrují  zhruba 200 pojištěnců, kteří až dosud  dosáhli nebo se přiblížili hranici 5tisícového ochranného limitu! „Věřím, že si lidé konečně uvědomí, že reformu děláme pro ně a jak je vidět z těchto prvních čísel přináší již první ovoce – limit skutečně funguje a chrání pacienty před nadměrnými náklady na péči a léky,“ říká ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

 

Zdravotnická zařízení, lékaři a lékárníci vybrali na regulačních poplatcích během letošního prvního kvartálu odhadem více než jednu miliardu korun. Nejvíce na poplatcích zaplatila ekonomicky aktivní skupina pojištěnců, a to přes polovinu. Senioři zaplatili na regulačních poplatcích o 70 procent méně, ale průměrná výše poplatků na všechny pojištěnce v obou kategoriích i v kategorii dětí byla stejná - přibližně 33 korun. Každý, kdo navštívil během ledna lékaře, byl si vyzvednout v lékárně léky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na recept nebo byl hospitalizován, uhradil v průměru regulační poplatky ve výši 90 korun. Pro porovnání, v roce 2007 čerpal takovýto pojištěnec každý měsíc zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění ve výší 2.500 korun. „Jak je patrné z těchto předběžných čísel, regulační poplatky nejsou takovou ekonomickou zátěží, jak nám podsouvají některé mýty kolující ve společnosti. Domnívám se, že zaplatit měsíčně necelých sto korun za své zdraví je nic oproti tomu, kolik například zaplatí lidé každý měsíc za dopravu,“ dodává ministr Julínek.

 

Hlavním důvodem zavedení regulačních poplatků bylo zamezení plýtvání a nadužívání zdravotnických služeb. Jak ukazují předběžná data z průzkumu, poklesl v prvním čtvrtletí  2008 oproti stejnému období loňského roku počet návštěv u ambulantních specialistů o 28 procent a počet hospitalizací v nemocnicích.

Výrazně poklesl počet receptů a to o 40 procent a klesly také celkové náklady z veřejného zdravotního pojištění na léky a to o 20 procent, což odhadem představuje jenom za první čtvrtletí úsporu 1,75 miliardy korun!  Tyto peníze mají k dispozici pojišťovny a mohou je využít k podpoře moderní nákladné a život zachraňující léčby.

 

 

Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166

Mgr. Tomáš Cikrt, e-mail: tis@mzcr.cz

Přílohy:

Příloha č.1 

ű

Jaký účel mají jednotlivé poplatky? 

Regulační poplatky mají několik funkcí:

1. Regulační

2. „Signalizační“

3. Vyjádření pobytových, hotelových, nezdravotnických nákladů

4. Psychologickou

 

(rozmanitě výchovnou) – regulační poplatky prolamují psychologickou bariéru vystavěnou za minulého režimu, že je zdravotní péče zdarma a existuje bezedná státní studnice, ve které je vždy dost peněz pro všechny pacienty a na jakoukoli léčbu. Ukazují, že zdroje jsou omezené, musíme se k nim chovat odpovědně a není nic neslušného platit ve zdravotnictví přímo– byť symbolicky při zachování bezplatnosti definované v ústavě. Zdravotní pojištění je tu od toho, aby nás ochránilo před katastrofou (infarkt, rakovina, dopravní nehoda apod.), ale musíme se spolupodílet na jeho efektivním provozování nebo se nám z něj peníze rozkutálí a my nebudeme na vážné zdravotní situace mít dostatek finančních prostředků.– týká se poplatku za pobyt v nemocnici. Přestože je někdy obtížné určit, kde začíná zdravotní péče a kdy již jde o služby, které s ní pouze souvisejí, každý jistě pochopí, že při pobytu v nemocnici vznikají náklady na energie, jídlo a další služby, které běžně spotřebujeme doma a zcela jistě za ně dámě vyšší částku než 60 korun denně. – symbolický poplatek dává občanovi signál v okamžiku, kdy čerpá zdravotní péči, že ta má nějakou obvykle poměrně vysokou hodnotu. Upozorňuje jej, že právě čerpá peníze z balíku veřejného zdravotního pojištění, že je tento balík limitovaný a je povinností nás všech bez rozdílu zdravotního stavu, majetku atd stavět se k jeho čerpání velice odpovědně. Je to signál, že užívám prostředků, na které se ostatní občané složili. I cena běžného vyšetření u lékaře může mít hodnotu až 20krát vyšší než je poplatek 30 korun.– symbolický poplatek odrazuje od spotřeby nadbytečné zdravotní péče ty občany, kteří ji nadužívají – zejména se jedná o pohotovost, návštěvy u lékaře a předepisování některých levných či méně účinných léků. V počtu návštěv u lékaře jsem na špici evropského žebříčku (průměrně 13 návštěv za rok) a o vysoké spotřebě léků hovoří odhady expertů z farmaceutické fakulty, které říkají, že se u náš ročně doslova „vyhodí“ léky v hodnotě až 10 miliard korun (což je čtvrtina celkových výdajů pojišťoven).

 

 

 

ű

Proč mají regulační poplatky hradit i pacienti, kteří jsou v řízeném spánku nebo bezvědomí, na JIP nebo ARU či nedonošený novorozenec v inkubátoru?

 

Maminka s dítětem, které musí být v inkubátoru, se přes symbolický poplatek 60 Kč za den spolupodílí na odpovědnosti za čerpání z balíku veřejného zdravotního pojištění. Uvědomuje si, že dostává péči v hodnotě
20 nebo až 100 tisíc korun denně, na kterou se ostatní de facto skládají a přitom jí nevznikají jiné náklady, které by měla s dítětem i se sebou sama, pokud by byla doma – prala, vařila, nakupovala apod. Navíc při pobytu v nemocnici nehradí žádné jiné zdravotnické výdaje - neplatí za léky, poplatky za jednotlivá vyšetření atd. Pokud je pro takovou maminku problémem uhradit i 60 Kč za den za své dítě (případně plus 60 korun za sebe), pak je bezpochyby kandidátkou hmotné nouze a tak i osvobozena od všech poplatků.

 

Stejně tak vznikají obrovské náklady na JIP a ARO. Pokud je léčba úspěšná, pacient se vrací do života
a symbolických 60 Kč, které uhradil za den léčby, není nic ve srovnání se záchranou života v ceně desítek, stovek tisíc či dokonce milionů korun.

ű

Proč má pacient platit 30 Kč za každou položku na receptu a zároveň ještě u lékaře, který mu lék předepisuje? Ve které fázi má být pacient aktivní - ve fázi, kdy mu lékař předepisuje lék, nebo když má již předepsaný recept a jde s ním do lékárny?

Pacient má být aktivní jak u lékaře, tak i v lékárně a regulační efekt se dostavuje na obou úrovních bez ohledu na to, kde reálně peníze „odevzdá“.

Pacient může:

Vůbec nejít k lékaři kvůli 30 Kč za banální levný lék a například za 15 Kč jej koupit přímo v lékárně

Ptát se lékaře, jaké léky a proč mu je předepisuje, hovořit otevřeně o potížích, které při užívání léků má – tím může snížit počet předepsaných léků

Zajít do lékárny a konzultovat své léky s lékárníkem, který jej může upozornit na případné interakce
a doporučit, co by měl pacientův lékař přehodnotit

Přehodnotit předepisování léků několika lékaři najednou a zvolit si jednoho koordinátora, který farmakoterapii v konzultaci s dalšími lékaři přehodnotí

I když jde s receptem do lékárny, může se poradit s lékárníkem, zda existuje levnější alternativa – tím ušetří za doplatek a započítá se mu to do ochranného limitu

 

ű

Kam směřují poplatky? Existoval záměr ministerstva zdravotnictví, aby výnosy z poplatků šly do systému a byly určeny na financování nákladné zdravotní péče prostřednictvím zvláštního fondu při projednávání zákona.

ű

Kolik z regulačního poplatku v souvislosti s činností lékárny  zůstane lékárně samotné?

Lékárnám byla snížena obchodní přirážka – respektive prohloubena její degrese v závislosti na ceně léku – celkem přišly o více než 2 miliardy korun, které „získají“ na regulačních poplatcích. Ale také mohou celkově prodělat, pokud bude efekt regulace příliš hluboký. Lékárníci mají posíleny kompetence, jsou méně závislí na marži a v podstatě dostávají částečně peníze za výkon.

 

ű

Zkoumali jste dopady zavedení regulačních poplatků na jednotlivé sociální skupiny
a sociální vrstvy - rodiny s dětmi, senioři v různých zařízeních apod. Udělali jste nějakou analýzu a máte ji k dispozici?

ű

Existuje konkrétní analýza, kterou může ministerstvo zdravotnictví předložit z hlediska fungování zdravotních systémů v jiných zemích Evropy?

Existují mezinárodní srovnání jednotlivých systémů, nejčastěji je provádí OECD nebo WHO. Reformní tým Tomáše Julínka se jimi zabývá několik let a tato srovnání má k dispozici, a to včetně porovnání nastavení poplatků v jednotlivých zemích Evropské unie. Z něj vyplývá:

Poplatky jsou ve většině zemí Evropské unie a jejich základní principy, respektive důvody, pro které jsou zavedeny, jsou shodné

Jsou velmi různorodě nastaveny, stejně jako jsou různorodé zdravotní systémy evropských zemí

V České republice jsou jedny z nejnižších poplatků

Máme sice málo výjimek, ale v České republice je 300 skupin, kde je alespoň jeden lék hrazen plně, je zde nejnižší podíl soukromých zdrojů na financování zdravotnictví a funguje ochranný limit 5 000 korun

Při každém poukazování na výjimky z poplatků v konkrétní zemi, je třeba vzít v úvahu, jak tam mají nastaveny ostatní parametry zdravotního a sociálního systému.

Česká republika má jeden z nevyšších podílů veřejných výdajů na financování zdravotnictví na světě (!)

 

 

 

Proběhly předběžné analýzy, například odhady zátěže doplatků na léky. Tomáš Julínek je první ministr zdravotnictví, který se o to vůbec zajímal. Existují zprávy ČSÚ o bohatství a výdajích českých domácností apod. Ale reálný obraz nám vydá až vyhodnocení poplatků. Podle výsledků budou učiněna opatření zejména v sociální oblasti, v úhradách léků, případně drobné přenastavení některých parametrů regulačních poplatků (například
u dárců orgánů), případně upravení ochranného limitu.

 

 

To, že poplatky zůstávají zdravotnickému zařízení, kde byly vybrány, neznamená, že nejsou využity zcela stejným způsobem jako peníze, které mají od pojišťovny. Tedy především na financování péče, ale také obnovení ordinací nebo přístrojového vybavení nemocnic, na zlepšení doprovodných služeb (stravování)
a samozřejmě také na platy zdravotnického personálu.

 

Pojišťovny díky poplatkům (méně proplacených výkonů lékařům, méně léků na recept, méně dnů v nemocnici) ušetří odhadem 4 miliardy korun (první výsledky naznačují, že i více) a tyto peníze mohou rovnou přesunout ve prospěch drahé život zachraňující léčby – například onkologické.

 

Zdoj:mzcr.cr

JAK SE VĚCI MAJÍ – REGULAČNÍ POPLATKY

 
Sněhová digitální koulovačka :) <

 

 

NAVRCHOLU.cz