"Co se týče protiraketového štítu, naše pozice jsou dál rozdílné," řekl Prichoďko podle agentury AFP. Připomněl, že na dubnové rusko-americké schůzce v Soči ruská strana Bushovi sdělila své znepokojení.

"Uznal (Bush), že je podložené, a slíbil přijmout opatření ke zmírnění těchto obav," poznamenal Prichoďko. "Bohužel, na exekutivní úrovni jeho signál zanikl," dodal. "Doufáme, že připravovaná schůzka Medveděva s Bushem na summitu G8 v Tójaku poskytne americkým vyjednávačům nový impulz, aby reálně vzali na vědomí naše znepokojení," uvedl.

Ve snaze oslabit ruské námitky proti štítu nabídl Washington Moskvě možnost kontrol na základnách v Česku a Polsku a rámcovou spolupráci v protiraketové obraně. Moskva ale zatím nevidí v tomto směru pokrok. Česko ani Polsko totiž s možnými ruskými kontrolami nejsou zcela srozuměny.

Posun není ani v otázce smlouvy START o snížení stavu strategických jaderných arzenálů, řekl Prichoďko. "Jsou zde stejně jako dosud prázdné návrhy v podobě transparenčních opatření, které vylučují kontrolu strategických raket a řady dalších složek dohody START."

Věří ale, že situaci se podaří odblokovat ještě před koncem mandátu George Bushe v Bílém domě, což by dovolilo dosáhnout shody do konce roku.

Kreml už dřív v souvislosti se sporem o umístění protiraketového štítu USA v Česku a Polsku pohrozil, že při špatné spolupráci USA je připraven od některých odzbrojovacích smluv upustit. Loni Moskva pozastavila plnění Smlouvy o konvenčních silách v Evropě (CFE). USA zase v roce 2001 odstoupily od smlouvy o nerozmisťování systémů protiraketové obrany (ABM) z roku 1972. Důvodem bylo, že jim údajně brání rozvíjet vlastní protiraketovou obranu.

Právě otázku konvenčních zbraní v Evropě chce Medveděv při jednání s Bushem znovu zmínit, stejně jako zvažované rozšíření NATO o Gruzii a Ukrajinu, které Moskvu dráždí.