www.jantomes.mistecko.cz

Tyto stránky tu jsou pro výstrahu... Pokračování stránek www.jantomes.estranky.cz

Extra:Zdravotnictví-poplatky a vše ostatní...

David Rath
David Rath

Praha - Sněmovna dnes hlasy levice schválila zrušení poplatků ve zdravotnictví. Očekává se, že její rozhodnutí zvrátí Senát, kde má převahu vládní koalice. Pak by měla následovat další jednání mezi opozicí a koalicí ve sněmovně a definitivní rozhodnutí parlamentu. Pro zrušení byli všichni poslanci ČSSD, KSČM a Evžen Snítilý. Proti návrhu se postavilo 75 poslanců ODS, 12 lidovců, 3 zelení a 2 nezařazení. Zdržel se lidovec Ludvík Hovorka a za zelené Přemysl Rabas, Olga Zubová a Věra Jakubková. Ze sálu navíc odešli rebelové z ODS Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel, Juraj Raninec a kvůli zdravotním problémům poslanci ODS Jan Klas a Libor Ježek, ty opozice odmítla vypárovat.

Premiér Mirek Topolánek novinářům řekl, že vláda připraví nové návrhy pro jednání Senátu tak, aby norma byla přijatelná pro koalici. "Jsem přesvědčen, že se sem nad rozumnou verzí, nad rozumným kompromisem ze Senátu ještě vrátíme," uvedl šéf poslanců ODS Petr Tluchoř.

Šéf lidoveckého poslaneckého klubu Pavel Severa navrhoval projednávání zákona o rušení poplatků přerušit do 25. ledna. Koalice a opozice by podle něj měly dost času na nalezení shody na kompromisním řešení a vyhnuly by se "silovému prohlasování".

 

Hlasování ve sněmovně
Hlasování ve sněmovně
 

 

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek uvedl, že zrušení poplatků by znamenalo výpadek několika miliard korun. Jen letos do zdravotnictví přinesly kolem pěti miliard a přispěly i k úsporám výdajů pojišťoven například za levné léky, uvedl ministr. Dodal, že peníze se přesměrovaly do nákladné léčby vážných chorob.

Pokud by zákon o zrušení poplatků schválil i Senát a podepsal prezident, lidé by v příštím roce přestali platit za návštěvu u lékaře a položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a 90 korun za pohotovost. 

Lidovci vyzvali Hovorku, ať složí mandát

 

Ludvík Hovorka
Ludvík Hovorka
Klub lidovců po hlasování vyzval poslance Ludvíka Hovorku, aby do konce roku zvážil složení mandátu. Předseda klubu Pavel Severa novinářům řekl, že pokud se tak nestane, nezbude KDU-ČSL nic jiného, než odejít do opozice. Hovorka, který patří k nejdůslednějším koaličním rebelům, složení mandátu odmítl, stejně jako odchod z klubu. Hovorka je zastáncem výrazného omezení zdravotnických poplatků. Dnes navíc nepodpořil ani vládní plán zahraničních misí armády v příštím roce. "Já nevím, proč bych se měl vzdávat mandátu. Poslanecký klub přece není tím, kdo mě do poslanecké sněmovny zvolil," řekl Hovorka pro ČT.

 

"Dlouhodobě nedodržuje politiku KDU-ČSL, za kterou byl zvolen, zpronevěřuje se programu, a poškozuje tím politiku jednak KDU, ale i celé koalice," řekl o něm Severa. Hovorka již dříve častokrát hlasoval spolu s opozicí. I díky němu sociální demokraté a komunisté dnes v podvečer prosadili zákaz prodloužení vojenských misí v zahraničí. Do poslední chvíle ho jeho straničtí kolegové na zasedání klubu přemlouvali.

"Pokud bychom nebyli schopni dodržet počet hlasů koalice, pak bychom museli panu premiérovi sdělit, že jsme nuceni díky tomu odcházet do opozice, protože nejsme schopni tyto hlasy garantovat," prohlásil Severa. Klub KDU-ČSL má i s Hovorkou 13 poslanců.

zdroj: ČTKČTK

zdroj: čt24

Připadá vám odškodné, které se v Česku vyplácí za zanedbanou lékařskou péči, dostatečné?

Ano (22)
 

Ne (20)
 

Newím (20)
 

 

Peníze

Ilustrační snímekvětší obrázekZdroj: Aktuálně.cz

Praha - Bezmála milion pět set tisíc korun odškodného dostanou od brněnské fakultní nemocnice manželé Slavíkovi.

Jejich dcera v dubnu 2006 podlehla ve zmíněné nemocnici popáleninám, které jí způsobila vadná vyhřívací podložka.

Rozsudek, kterým Krajský soud v Brně Slavíkovým částku přiřkl, v pátek nabyl právní moci. V oblasti odškodnění za citovou újmu za smrt blízkého je to v Česku nezvykle vysoká částka.

Soud se rozhodl o více než dvojnásobek zvýšit zákonné odškodnění, které dělalo šest set padesát tisíc.

Soudce využil pravomoci: částku víc než zdvojnásobil

"Trauma v tomto případě bylo skutečně mimořádné. Proto jsme se rozhodl přiznat rodičům dalších osm set tisíc korun," řekl Aktuálně.cz soudce, který případ rozhodoval, Michal Ryška.

Podle něj se soudy v poslední době nebojí nemajetková odškodnění v podobných případech zvedat nad zákonem stanovené částky.

Michal Ryška

Soudce Michal Ryškavětší obrázekAutor: Attila Racek

 

Rozhodnutí Ústavního soudu jim takovou možnost ve zvlášť závažných případech dávají.

"Už dvakrát padla částka kolem milionu a půl. Shodou okolností to byly v obou případech spory vedené u Krajského soudu v Brně," říká Ryška. Českobudějovický krajský soud rozhodl o milionovém odškodném.

Soudy navíc v poslední době daly nemocnicím jasně najevo, že neodpovídají jen za operace, ale i za pooperační péči.

U Krajského soudu v Praze přiznal soudce Vojtěch Cepl ml. tři sta padesát tisíc korun odškodnění za nemajetkovou újmu ženě, která chybou lékařů přišla o ledvinu. Operace přitom proběhla bez problému, chyba byla až v pooperační péči, kdy lékaři ženě neodstranili stehy, které měli.

Odškodnění žádají pozůstalí v kauze Heparin

Několik podobných sporů bude muset nyní vyřešit i Krajský soud v Hradci Králové. Obrátili se na něj totiž pozůstalí po obětech takzvaného heparinového vraha s žádostmi o milionové odškodné.

Připadá vám odškodné, které se v Česku vyplácí za zanedbanou lékařskou péči, dostatečné?

 

Tam bude mít soud situaci o to komplikovanější, že nešlo o neopatrnost či nešťastnou náhodu, ale o úmyslný trestný čin.

Řádově vyšších částek se podobně poškození lidé mohou domoci ve sporech o majetekové újmy, pokud viníka zažalují o náhradu škody.

V takovém sporu vysoudili téměř patnáct milionů korun rodiče chlapce z Cizkrajova. Ten zůstal po úrazu na školním výletě těžce postižený. Topil se a pod vodou zůstal víc než deset minut.

Čtěte také:

Rekordní sedmnáctimilionové odškodnění přiznal soud pacientce sokolovské nemocnice Zuzaně Rokosové. Ta ochrnula při vyšetření angiografií a od té doby může hýbat jen očima.

Zdroj:aktualne.cz

 

Eutanázie ikona

Praha - Třikrát si bude muset lékař s pacientem promluvit na téma "Skutečně chcete zemřít?", než bude moci člověku pomoci se sebevraždou.

To je jedna z podmínek, kterou stanoví první oficální návrh na uzákonění eutanazie, který bude projednávat český parlament. Aktuálně.cz má devatenáct paragrafů návrhu "zákona o důstojné smrti" k dispozici.

Autoři zákona z řad liberálů dnes udělají další krok k tomu, aby se jim zákon podařilo prosadit. Oznámili, že krátce po poledni představí petici, v níž mohou voliči uzákonění euthanázie podpořit.

Bezmocnost nestačí

Jak si liberálové odchod ze života s posvěcením státu představují?

Eutanázie nebude možná u každého člověka, byť by si ji přál. Například stáří či bezmocnost nebere zákon jako dostatečný důvod.

"K důstojné smrti lze na základě jeho žádosti dopomoci nebo ji vyvolat pouze u pacienta, který je v situaci, kdy jeho zdravotní stav je beznadějný, a kdy se nachází ve stavu trvalého utrpení fyzického nebo psychického, které je výsledkem nahodilé nebo dlouhodobé závažné a nevyléčitelné nemoci," stojí v návrhu.

 

To je pro notáře

Žádost o eutanazii musí vlastnoručně sepsat právně způsobilý člověk, chybět nesmí notářsky ověřený podpis. Dokument začne platit až čtyři týdny po napsání, v té chvíli se stane i součástí zdravotní dokumentace. Pacient může žádost kdykoli vzít zpět.

"Pokud pacient nemůže číst nebo psát, nebo je nevidomý, může svoji žádost o důstojnou smrt učinit před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být hlasitě přečtena a přítomnými svědky podepsána. Přitom pacient musí před svědky potvrdit, že listina obsahuje jeho žádost o důstojnou smrt. Pisatelem a předčitatelem může být i svědek; pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem," píše se v návrhu.

Návrh nepočítá s automatickým právem na eutanazii, lékař může žádost odmítnout, nikdo jej nemůže k provedení podobného zákroku nutit. Každá eutanazie bude vyžadovat souhlas druhého nezávislého lékaře - tedy ne například jiného lékaře z téhož oddělení.

Eutanazie by podle návrhu hodnotila speciální komise. Pokud by lékař porušil některé z pravidel, věc by předala státnímu zastupitelství.

Zahraniční souvislosti:

Zatím není jasné, jak konkrétně by asistovaná sebevražda či ukončení života lékařem vypadalo. To by vyřešila až prováděcí vyhláška.

Pro ODS příliš liberální

První oficiální návrh zákona o eutanazii, který předložila senátorka Václava Domšová, nebude mít v parlamentu snadnou cestu. Zachází totiž dál, než chtějí zatím největší příznivci eutanazie v politice - členové ODS.

Nemocnice následné péče Ryjice

Pacient musí žádost sepsat sám a nechat u notáře ověřit svůj podpis.větší obrázekAutor: Ondřej Besperát

 

V čem je problém: Návrh, který připravili právníci Liberální reformní strany (LiRa), totiž počítá s tím, že ve výjimečných případech usmrtí pacienta sám lékař. Nepůjde tak o asistovanou sebevraždu, ale předem dohodnuté usmrcení pacienta lékařem.

Smrt z rukou lékaře vadí poslanci ODS a lékaři Borisu Šťastnému.

"Je to devastace myšlenky na posílení svobod člověka a chybí tam kontrola proti zneužití. Je to eticky nepřijatelné," soudí Šťastný.

Domšová: Lékaři usmrcují už nyní. Jenže "načerno"

I pro tvůrce zákona je sebevražda nemocného s odbornou asistencí hlavní prioritou. "Teprve na druhém místě, pro osoby, které se nacházejí, kromě jiného, ve stavu nezměnitelného bezvědomí a o důstojnou smrt požádaly předem, stanoví návrh zákona eventualitu vyvolání důstojné smrti lékařem samotným," stojí v obecné části návrhu.

Podle senátorky Václavy Domšové (SNK), která návrh zákona horní komoře předložila, jsou námitky odpůrců alibistické.

"Lékaři s tím nechtějí nic mít, ale přitom se ví o množství černých eutanazií. Je věcí diskuse, jestli by to nakonec byli lékaři, rodina nebo nějaká organizace," řekla Aktuálně.cz Domšová.

Chybí kvalitní péče o umírající

Proti návrhu se dnes postavila také ministryně Džamila Stehlíková (SZ).

"Jediným přijatelným řešením situace těžce nemocných a umírajících není volba mezi utrpením a smrtí z rukou lékaře, nýbrž zmírnění utrpění a podání pomocné ruky. Umírající a těžce nemocní potřebují kvalitní a dostupnou péči, nikoliv legalizaci eutanazie, která je popíráním smyslu lékařského poslání," míní Stehlíková.

Čtěte více:

Podle Domšové by nebylo potřeba uzákonit eutanazii, kdy v Česku fungovala péče o dlouhodobě a nevyléčitelně nemocné a umírající. "Kdyby z debaty vyplynulo, že se zlepší péče, vznikne více hospiců a zkvalitní se služby LDN, budu ráda," soudí.

Předseda LiRa Milan Hamerský věří, že zákon by senátoři mohli podpořit. "Podle našich průzkumů je pro řešení eutanazie asi polovina politiků napříč stranami. Je tady šance," řekl Aktuálně.cz.

Zdroj: aktualne.cz

 

Tomáš Julínek

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek na jednání vlády ČR.větší obrázekAutor: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

 

Praha - Děti, které se narodí za měsíc, už zřejmě nebudou muset platit za první dny života v porodnici.

Ministr zdravotnictví a senátor Tomáš Julínek (ODS) totiž nakonec nebude tím, kdo zbrzdí platnost normy, kterou projedná horní komora na dnes začínající schůzi.

Pokusí se o to ale jiní senátoři za ODS a rozhodne až hlasování.

Čtěte také: Bude se za novorozence platit déle? Na vině je jedno číslo

Zákon má udělit první výjimky z placení za lékařskou péči pro novorozence, dárce orgánů a lidi, kterým léčbu nařídí soud.

Ministr se rozhodl

Julínek chtěl původně zákon vrátit do sněmovny, protože v něm chybí největší sankce. Ta hrozí zdravotnickým zařízením a lékařům, kteří od pacientů nevybírají poplatky, zrušením smlouvy se zdravotními pojišťovnami.

Sankci ze zákona vypustila lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová, autorka předlohy zákona. Poslanci ODS ji kritizovali, že to udělala svévolně, ona argumentuje tím, že tato sankce dává pojišťovnám velkou moc.

"Pan ministr nebude navrhovat, aby se zákon upravil, a tím pádem vrátil do sněmovny. Nechce průběh schvalování komplikovat," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministra Tomáš Cikrt.

"Vítám to, jednali jsme s panem ministrem o tom a dohodli se. Budu se snažit přesvědčit i ostatní senátory ODS, mám k tomu příklady z praxe," řekla Šojdrová.

Zákon by tedy mohl začít platit ihned poté, co jej opatří podpisem prezident. Což může být třeba už do měsíce.

"Ano, zákon by mohl platit od srpna," potvrzuje Šojdrová.

Jednací sál Senátu

větší obrázekAutor: Senát P ČR

 

Návrh na změnu podá místo Julínka Filipiová

ODS má v Senátu většinu a kdyby se rozhodla zákon změnit, norma by znovu putovala do sněmovny a začala by platit později. Poslanci by už zákon nemohli nijak měnit. Při projednávání se ČSSD pokusila do normy zapracovat výjimky z placení také pro důchodce, invalidy a děti do 18 let.

Návrh na změny ministr nepodá, mohl by ale padnout od jiného senátora ODS, připouští mluvčí Cikrt. Podle něj bude Julínek o tom, jak se rozhodl, mluvit s ostatními senátory.

"Mně se hrubě nelíbí, že sankce v zákoně chybí. Návrh na její doplnění proto podám. Je otázka, nakolik pak ostatní kolegové vyslyší ministra. Záleží na hlasování," řekla Aktuálně.cz senátorka Daniela Filipiová (ODS).

Senát projedná výjimky z reformy příští týden v úterý na výboru, hned ve středu pak o nich budou senátoři hlasovat na plénu.

Proč Julínek na tvrdou sankci, kterou zpracoval jeho úřad, rezignoval? Odpověď je jednoduchá: Nerezignoval. Sankci je totiž možné do zákona vepsat už v nejbližších měsících.

"Zákon se bude otvírat několikrát, je možné jej upravit," potvrdil plán Cikrt.

Koalice se už před nedávnem dohodla, že další výjimky a úpravy zákona budou platit od ledna dalšího roku.

Zdroj aktualne.cz

 

Tomáš Julínek

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek - ilustrační snímek Autor: Ludvík Hradilek

 

Praha - Ministr Tomáš Julínek odložil hlavní reformní zákony na neurčito. Nebude se už snažit, aby platily od ledna 2009.
Neexistuje tedy termín, kdy by se měla rozjet zásadní reforma, kterou Julínek sliboval.

"Co bude dál, to záleží na průchodnosti v parlamentu, na existenci reformní vlády a na diskusi s odborníky," vysvětlil další vyhlídky svého plánu ministr.

Ceny 2009 jako letos

Hlavní reformní zákony, podle kterých se měly privatizovat zdravotní pojišťovny a zavést jejich konkurence, se tak nezačnou diskutovat na vládní úrovni dříve, než po říjnových volbách do krajů.

Kongres ODS Mirek Topolánek
Čtěte více:
Topolánek zastavil Julínka: Změna nemocnic nebude

Teoreticky se stihnou schválit do června 2009, zdravotnictví však podle nich může fungovat až od roku 2010. Tedy v termínu, kdy má být v plném proudu kampaň pro volby do sněmovny. S největší pravděpodobností tak povinnost reformovat přejde na příští vládu.

"Reforma je moderní, evropská, oceňuje ji OECD a Světová banka. Nadále za ní stojím. Také svůj slib předložit zákony v paragrafovém znění do prázdnin jsem splnil," bilancoval Julínek svou dosavadní snahu.

Minimálně roční odklad nejlépe potvrzuje fakt, že pojišťovny budou s lékaři a nemocnicemi domlouvat ceny péče na příští rok jako dosud, v tzv. dohadovacím řízení. Za zdravotníky přitom vystupují profesní sdružení, která domlouvají pro všechny své členy stejné podmínky. "Dohadovací řízení už běží," potvrdil Julínek.

Odběry krve v Thomayerově nemocnici v Krči
Čtěte také:
Julínek: Nebudu privatizovat žádnou státní nemocnici

Tři zákony do ledna

Julínek se přesto může do dějin zapsat jako aktivní ministr, pokud prosadí tři zákony, které jsou méně sporné: o zdravotních službách, o speciálních zdravotních službách a o záchranné službě. "Tady zůstává termín 1.1.2009," potvrdil ministr, i když zároveň připustil, že opět bude záležet na situaci ve sněmovně.

Tři zákony odešle počátkem příštího týdne do připomínkového řízení na vládě. Pokud všechno půjde rychle, mohou dorazit v září do sněmovny a fungovat od ledna.

Podle Julínkova náměstka Pavla Hroboně nemusí čekat na zbytek reformního balíku: "Upraví se tím vztahy mezi lékařem a pacientem, pak se teprve určí, co bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění," vysvětlil Hroboň.

Jistota pro pacienty

Bezpečnější prostředí pro pacienty je podle Julínkovy náměstkyně Markéty Hellerové hlavním cílem všech tří zákonů. Namísto zvykového práva, podle kterého se dnes zdravotníci a pacienti řídí, bude jasně stanoveno, na co mají lidé v nemocnicích a ordinacích nárok.

Podle zákona budou mít k dispozici nejen nejlepší dostupnou zdravotní péči, ale také možnost požádat jiného lékaře o druhý názor, jak léčit konkrétní nemoc. Pacient bude mít ze zákona nárok na veškeré informace o svém zdravotním stavu a bude si moci připlatit za lepší péči.

Zákon pomůže také lékařům, kteří budou smět požádat o povolení k samostatnému výkonu zdravotnické praxe. Tím získají možnost léčit v libovolném zdravotnickém zařízení a přesouvat se za pacientem. Ambulantní lékaři budou smět odkazovat své praxe.

"Dosud se všechno řídilo podle zákona o péči o zdraví lidu, kterých pocházel ze šedesátých let," zdůrazňuje význam modernizace náměstkyně Hellerová.

Pochybnosti lékařské komory

Kvalitu zákonů o zdravotních službách připouštějí také Julínkovi kritici z České lékařské komory i z Asociace českých a moravských nemocnic.

"Nemůžeme však hodnotit definitivní verzi, protože ji nemáme," podotýká mluvčí komory Michal Sojka.

V pracovních verzích, které byly dosud k dispozici, jsou podle Sojky některé sporné paragrafy. Zákon o zdravotních službách například úplně ignoruje roli lékařské komory. Za kvalitu péče mají napříště ručit pojišťovny a krajské úřady, občan si namísto na komoře může stěžovat u správního soudu.

Zákon také připouští, že standardy kvality nebude určovat právní předpis, ale pouze metodický pokyn ministra. Pacienti tak nebudou mít jasně zaručeno, jaká je nejlepší dostupná péče. To ovšem nemají ani dnes.

Lékaři se také obávají, že zákon zruší dosavadní dohadovací řízení a že je přinutí, aby každý vyjednával s mocnými pojišťovnami sám za sebe.

Pochybnosti může Julínek rozptýlit už počátkem příštího týdne, kdy slíbil publikovat definitivní verze všech tří zákonů .

Julínek: čelíme lživým zprávám

Julínek ve svém výkladu o dalším osudu reformy vysvětlil, že práci komplikovala atmosféra ve společnosti.

"Čelíme osobním útokům a lživým zprávám. I odborníci věří fámám o zákonech, které neviděli v definitivní podobě a o kterých jen četli v médiích. Čím větší pitomost, tím více se tomu věří," postěžoval si.

Nepřímo tak kritizoval Aktuálně.cz, které jako první publikovalo pracovní verze reformních zákonů. Ministr nevysvětlil, v čem byly zprávy internetového deníku nepřesné a čím se lišily od jeho skutečných záměrů. 

VZP - logo
Čtěte více:
Julínkův plán na privatizaci pojišťoven: Vyvlastnit

 

Zdroj:aktualně.cz

Tomáš Julínek

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek - ilustrační snímek. Autor: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) přibrzdil zdravotní reformu.

Učinil tak po vleklých sporech, které nejsilnější vládní strana o podobu reformních zdravotnických zákonů vedla nejen s opozicí, ale i s koaličními partnery.

Ve čtvrtek Julínek oznámil, že sice dokončil paragrafované znění zákonů, do vlády však pošle příští týden pouze méně sporné z nich. Tedy: Návrh zákon o zdravotních službách, speciálních zdravotních službách a záchranné službě.

Klíčové normy, kterými chtěl ministr transformovat univerzitní nemocnice a privatizovat zdravotní pojišťovny, zůstávají nedokončené - nemají termín.

"V lednu 2009 reforma nezačne. Nejdřív musí proběhnout diskuse s odborníky," řekl Julínek.

Signál, že Julínek s reformami narazí, přišel poprvé na začátku června. Tehdy se proti němu postavil premiér Mirek Topolánek, když ve sněmovně slíbil poslancům, že nemocnice se na akciové společnosti nepřevedou.

"Chci veřejně garantovat, že k převodu na akciové společnosti u fakultních nemocnic ani rozhodnutím ministerstva ani rozhodnutím vlády nedojde," řekl Topolánek.

Kongres ODS Mirek Topolánek
Čtěte více:
Topolánek zastavil Julínka: Změna nemocnic nebude

Pár dní poté Julínek oznámil, že zastavuje práce na transformaci všech nemocnic, které řídí.

Tedy nejen fakultních, proti čemuž se bouřili univerzity a lidovci se zelenými, ale také speciálních ústavů jako jsou IKEM, Nemocnice na Homolce, ÚHKT anebo Masarykův onkologický ústav.

Odběry krve v Thomayerově nemocnici v Krči
Čtěte více:
Julínek: Nebudu privatizovat žádnou státní nemocnici

Pokud jde o zdravotní pojišťovny, redakci Aktuálně.cz se podařilo získat transformační zákon, který Julínkův úřad tajil. Z paragrafů je zřejmé, že ministerští právníci dávají hlavní roli při privatizaci svému úřadu. Ministr zdravotnictví přinejmenším načas zaměstnanecké pojišťovny ovládne a získá většinu peněz z jejich účtů. Koncem roku přitom budou mít pojišťovny 35 miliard korun přebytků.

Zákon, který nyní Julínek pozdrží, přinutí stávající pojišťovny, aby založily dceřiné akciové společnosti, kterým předají smlouvy s lékaři, nemocnicemi i dalšími obchodními partnery. Podle původních plánů měly ;tyto akciové společnosti od července 2009  převzít pojišťovací agendu, pokud splní licenční podmínky stanovené zákonem.

VZP - logo
Čtěte více:
Julínkův plán na privatizaci pojišťoven: Vyvlastnit

Zdroj:aktualne.cz

Regulační poplatky ve zdravotnictví, které byly zavedeny na začátku letošního roku, fungují a splňují svůj primární účel, tedy zamezení plýtvání a nadužívání zdravotnických služeb. Velmi dobře funguje i roční ochranný limit, který má za úkol chránit zejména chronicky nemocné před nadměrnou kumulací doplatků za léky a některých regulačních poplatků. Vyplnila se tak slova ministra zdravotnictví Tomáše Julínka, který se svým týmem reformu zdravotnictví připravuje.

 

Tyto závěry vyplývají z předběžných dat získaných z výběrového šetření na vzorku 2 miliónů pojištěnců z celé České republiky, které si nechalo vypracovat Ministerstvo zdravotnictví ČR. V rámci sledovaného vzorku překročilo
v průběhu ledna ochranný limit již několik lidí,  98 % doplatků a poplatků započítaných do jejich limitů tvořily doplatky za léky. V celé České republice již pojišťovny na konci prvního čtvrtletí registrují  zhruba 200 pojištěnců, kteří až dosud  dosáhli nebo se přiblížili hranici 5tisícového ochranného limitu! „Věřím, že si lidé konečně uvědomí, že reformu děláme pro ně a jak je vidět z těchto prvních čísel přináší již první ovoce – limit skutečně funguje a chrání pacienty před nadměrnými náklady na péči a léky,“ říká ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

 

Zdravotnická zařízení, lékaři a lékárníci vybrali na regulačních poplatcích během letošního prvního kvartálu odhadem více než jednu miliardu korun. Nejvíce na poplatcích zaplatila ekonomicky aktivní skupina pojištěnců, a to přes polovinu. Senioři zaplatili na regulačních poplatcích o 70 procent méně, ale průměrná výše poplatků na všechny pojištěnce v obou kategoriích i v kategorii dětí byla stejná - přibližně 33 korun. Každý, kdo navštívil během ledna lékaře, byl si vyzvednout v lékárně léky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na recept nebo byl hospitalizován, uhradil v průměru regulační poplatky ve výši 90 korun. Pro porovnání, v roce 2007 čerpal takovýto pojištěnec každý měsíc zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění ve výší 2.500 korun. „Jak je patrné z těchto předběžných čísel, regulační poplatky nejsou takovou ekonomickou zátěží, jak nám podsouvají některé mýty kolující ve společnosti. Domnívám se, že zaplatit měsíčně necelých sto korun za své zdraví je nic oproti tomu, kolik například zaplatí lidé každý měsíc za dopravu,“ dodává ministr Julínek.

 

Hlavním důvodem zavedení regulačních poplatků bylo zamezení plýtvání a nadužívání zdravotnických služeb. Jak ukazují předběžná data z průzkumu, poklesl v prvním čtvrtletí  2008 oproti stejnému období loňského roku počet návštěv u ambulantních specialistů o 28 procent a počet hospitalizací v nemocnicích.

Výrazně poklesl počet receptů a to o 40 procent a klesly také celkové náklady z veřejného zdravotního pojištění na léky a to o 20 procent, což odhadem představuje jenom za první čtvrtletí úsporu 1,75 miliardy korun!  Tyto peníze mají k dispozici pojišťovny a mohou je využít k podpoře moderní nákladné a život zachraňující léčby.

 

 

Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166

Mgr. Tomáš Cikrt, e-mail: tis@mzcr.cz

Přílohy:

Příloha č.1 

ű

Jaký účel mají jednotlivé poplatky? 

Regulační poplatky mají několik funkcí:

1. Regulační

2. „Signalizační“

3. Vyjádření pobytových, hotelových, nezdravotnických nákladů

4. Psychologickou

 

(rozmanitě výchovnou) – regulační poplatky prolamují psychologickou bariéru vystavěnou za minulého režimu, že je zdravotní péče zdarma a existuje bezedná státní studnice, ve které je vždy dost peněz pro všechny pacienty a na jakoukoli léčbu. Ukazují, že zdroje jsou omezené, musíme se k nim chovat odpovědně a není nic neslušného platit ve zdravotnictví přímo– byť symbolicky při zachování bezplatnosti definované v ústavě. Zdravotní pojištění je tu od toho, aby nás ochránilo před katastrofou (infarkt, rakovina, dopravní nehoda apod.), ale musíme se spolupodílet na jeho efektivním provozování nebo se nám z něj peníze rozkutálí a my nebudeme na vážné zdravotní situace mít dostatek finančních prostředků.– týká se poplatku za pobyt v nemocnici. Přestože je někdy obtížné určit, kde začíná zdravotní péče a kdy již jde o služby, které s ní pouze souvisejí, každý jistě pochopí, že při pobytu v nemocnici vznikají náklady na energie, jídlo a další služby, které běžně spotřebujeme doma a zcela jistě za ně dámě vyšší částku než 60 korun denně. – symbolický poplatek dává občanovi signál v okamžiku, kdy čerpá zdravotní péči, že ta má nějakou obvykle poměrně vysokou hodnotu. Upozorňuje jej, že právě čerpá peníze z balíku veřejného zdravotního pojištění, že je tento balík limitovaný a je povinností nás všech bez rozdílu zdravotního stavu, majetku atd stavět se k jeho čerpání velice odpovědně. Je to signál, že užívám prostředků, na které se ostatní občané složili. I cena běžného vyšetření u lékaře může mít hodnotu až 20krát vyšší než je poplatek 30 korun.– symbolický poplatek odrazuje od spotřeby nadbytečné zdravotní péče ty občany, kteří ji nadužívají – zejména se jedná o pohotovost, návštěvy u lékaře a předepisování některých levných či méně účinných léků. V počtu návštěv u lékaře jsem na špici evropského žebříčku (průměrně 13 návštěv za rok) a o vysoké spotřebě léků hovoří odhady expertů z farmaceutické fakulty, které říkají, že se u náš ročně doslova „vyhodí“ léky v hodnotě až 10 miliard korun (což je čtvrtina celkových výdajů pojišťoven).

 

 

 

ű

Proč mají regulační poplatky hradit i pacienti, kteří jsou v řízeném spánku nebo bezvědomí, na JIP nebo ARU či nedonošený novorozenec v inkubátoru?

 

Maminka s dítětem, které musí být v inkubátoru, se přes symbolický poplatek 60 Kč za den spolupodílí na odpovědnosti za čerpání z balíku veřejného zdravotního pojištění. Uvědomuje si, že dostává péči v hodnotě
20 nebo až 100 tisíc korun denně, na kterou se ostatní de facto skládají a přitom jí nevznikají jiné náklady, které by měla s dítětem i se sebou sama, pokud by byla doma – prala, vařila, nakupovala apod. Navíc při pobytu v nemocnici nehradí žádné jiné zdravotnické výdaje - neplatí za léky, poplatky za jednotlivá vyšetření atd. Pokud je pro takovou maminku problémem uhradit i 60 Kč za den za své dítě (případně plus 60 korun za sebe), pak je bezpochyby kandidátkou hmotné nouze a tak i osvobozena od všech poplatků.

 

Stejně tak vznikají obrovské náklady na JIP a ARO. Pokud je léčba úspěšná, pacient se vrací do života
a symbolických 60 Kč, které uhradil za den léčby, není nic ve srovnání se záchranou života v ceně desítek, stovek tisíc či dokonce milionů korun.

ű

Proč má pacient platit 30 Kč za každou položku na receptu a zároveň ještě u lékaře, který mu lék předepisuje? Ve které fázi má být pacient aktivní - ve fázi, kdy mu lékař předepisuje lék, nebo když má již předepsaný recept a jde s ním do lékárny?

Pacient má být aktivní jak u lékaře, tak i v lékárně a regulační efekt se dostavuje na obou úrovních bez ohledu na to, kde reálně peníze „odevzdá“.

Pacient může:

Vůbec nejít k lékaři kvůli 30 Kč za banální levný lék a například za 15 Kč jej koupit přímo v lékárně

Ptát se lékaře, jaké léky a proč mu je předepisuje, hovořit otevřeně o potížích, které při užívání léků má – tím může snížit počet předepsaných léků

Zajít do lékárny a konzultovat své léky s lékárníkem, který jej může upozornit na případné interakce
a doporučit, co by měl pacientův lékař přehodnotit

Přehodnotit předepisování léků několika lékaři najednou a zvolit si jednoho koordinátora, který farmakoterapii v konzultaci s dalšími lékaři přehodnotí

I když jde s receptem do lékárny, může se poradit s lékárníkem, zda existuje levnější alternativa – tím ušetří za doplatek a započítá se mu to do ochranného limitu

 

ű

Kam směřují poplatky? Existoval záměr ministerstva zdravotnictví, aby výnosy z poplatků šly do systému a byly určeny na financování nákladné zdravotní péče prostřednictvím zvláštního fondu při projednávání zákona.

ű

Kolik z regulačního poplatku v souvislosti s činností lékárny  zůstane lékárně samotné?

Lékárnám byla snížena obchodní přirážka – respektive prohloubena její degrese v závislosti na ceně léku – celkem přišly o více než 2 miliardy korun, které „získají“ na regulačních poplatcích. Ale také mohou celkově prodělat, pokud bude efekt regulace příliš hluboký. Lékárníci mají posíleny kompetence, jsou méně závislí na marži a v podstatě dostávají částečně peníze za výkon.

 

ű

Zkoumali jste dopady zavedení regulačních poplatků na jednotlivé sociální skupiny
a sociální vrstvy - rodiny s dětmi, senioři v různých zařízeních apod. Udělali jste nějakou analýzu a máte ji k dispozici?

ű

Existuje konkrétní analýza, kterou může ministerstvo zdravotnictví předložit z hlediska fungování zdravotních systémů v jiných zemích Evropy?

Existují mezinárodní srovnání jednotlivých systémů, nejčastěji je provádí OECD nebo WHO. Reformní tým Tomáše Julínka se jimi zabývá několik let a tato srovnání má k dispozici, a to včetně porovnání nastavení poplatků v jednotlivých zemích Evropské unie. Z něj vyplývá:

Poplatky jsou ve většině zemí Evropské unie a jejich základní principy, respektive důvody, pro které jsou zavedeny, jsou shodné

Jsou velmi různorodě nastaveny, stejně jako jsou různorodé zdravotní systémy evropských zemí

V České republice jsou jedny z nejnižších poplatků

Máme sice málo výjimek, ale v České republice je 300 skupin, kde je alespoň jeden lék hrazen plně, je zde nejnižší podíl soukromých zdrojů na financování zdravotnictví a funguje ochranný limit 5 000 korun

Při každém poukazování na výjimky z poplatků v konkrétní zemi, je třeba vzít v úvahu, jak tam mají nastaveny ostatní parametry zdravotního a sociálního systému.

Česká republika má jeden z nevyšších podílů veřejných výdajů na financování zdravotnictví na světě (!)

 

 

 

Proběhly předběžné analýzy, například odhady zátěže doplatků na léky. Tomáš Julínek je první ministr zdravotnictví, který se o to vůbec zajímal. Existují zprávy ČSÚ o bohatství a výdajích českých domácností apod. Ale reálný obraz nám vydá až vyhodnocení poplatků. Podle výsledků budou učiněna opatření zejména v sociální oblasti, v úhradách léků, případně drobné přenastavení některých parametrů regulačních poplatků (například
u dárců orgánů), případně upravení ochranného limitu.

 

 

To, že poplatky zůstávají zdravotnickému zařízení, kde byly vybrány, neznamená, že nejsou využity zcela stejným způsobem jako peníze, které mají od pojišťovny. Tedy především na financování péče, ale také obnovení ordinací nebo přístrojového vybavení nemocnic, na zlepšení doprovodných služeb (stravování)
a samozřejmě také na platy zdravotnického personálu.

 

Pojišťovny díky poplatkům (méně proplacených výkonů lékařům, méně léků na recept, méně dnů v nemocnici) ušetří odhadem 4 miliardy korun (první výsledky naznačují, že i více) a tyto peníze mohou rovnou přesunout ve prospěch drahé život zachraňující léčby – například onkologické.

 

Zdoj:mzcr.cr

JAK SE VĚCI MAJÍ – REGULAČNÍ POPLATKY

 

12:13 | Dnes | job, ph

Praha - Premiér Mirek Topolánek se poprvé veřejně postavil proti Tomáši Julínkovi. Ministr za ODS, který připravuje klíčové změny ve zdravotnictví, si doposud své plány i přes značný odpor veřejnosti a kritiku koaličních partnerů prosadil.

Narazil nyní - s plánem transformovat fakultní nemocnice.

Proti přeměně na akciové společnosti se postavili nejen zelení a lidovci, ostře protestovaly také lékařské fakulty. Ty dokonce pohrozily, že přestanou klinicky vzdělávat mediky, pokud se status fakultních nemonic změní. Tuto výstrahu nejprve zveřejnila Univerzita Karlova, v průběhu dalších dní se přidaly prakticky všechny univerzity, které připravují budoucí lékaře.

Mirek Topolánek v pátek ve sněmovně slíbil, že se fakultní nemocnice transformovat nebudou.

"Chci veřejně garantovat, že k převodu na akciové společnosti u fakultních nemocnic ani rozhodnutím ministerstva ani rozhodnutím vlády nedojde," řekl Topolánek.

Topolánek to oznámil poslancům ve chvíli, kdy měli rozhodovat o návrhu stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha (ČSSD). Jeho novela měla v budoucnu transformaci nemocnic zabránit.

Poslanci menších stran koalice po slovech premiéra váhají, zda tedy věřit slibu a Rathův návrh torpédovat. Anebo zda vsadit na jistotu a zablokovat Julínkův plán nyní pomocí návrhu z dílny sociálních demokratů.

Šéf lidovců Jiří Čunek řekl Aktuálně.cz, že lidovci pro Rathův zákon hlasovat nebudou.

"Je to naprosto zásadní prohlášení, které zaznělo od premiéra. Je to veřejný slib, kterému já věřím," řekla také lidovecká expertka na zdravotnictví Michaela Šojdrová.

Zelení jednotní nejsou. Šéfka klubu Kateřina Jacques sice prohlásila, že zeleným slib premiéra stačí. Poslankyně Věra Jakubková (SZ) však řekla Aktuálně.cz: "Slib byl vágní, budu hlasovat pro zákon."

Jakubková zároveň oznámila, že zvažuje odchod z klubu zelených. Podle ní tam prakticky neprobíhá žádná komunikace.

 

Zdroj:aktualne.cz

17.dubna 2008 | Aktuálně.cz

 

Praha - České poplatky u lékaře nejsou v evropském srovnání vysoké. Obvyklý poplatek ve vyspělých zemích činí 10 eur, což vzhledem k průměrné mzdě odpovídá 50 korunám v Česku. Češi však mají povinnost platit mnohem častěji. Například v Německu stačí zaplatit deset euro u ambulantního lékaře jednou za čtvrt roku. Ani u něho, ani s jeho doporučením se pak už nikde neplatí.

 

 

 

Ve Švédsku si může být pacient jistý, že ročně nezaplatí za návštěvu ambulance víc než 90 eur. Podobný systém funguje v Rakousku.

Čech platí 30 korun, tedy o něco méně než v jiných zemích. Platí však za každou návštěvu, i když je u stejného lékaře třeba vícekrát za týden, nebo i když jej praktický lékař pošle ke specialistovi. 

Ve všech evropských zemích neplatí poplatky děti zpravidla do osmnácti let, ve Švédsku dokonce do dvaceti. V Česku se platí bez výjimek.

V nemocnicích Evropané platí rovněž 10 eur, maximálně však třicet dní za rok. V Česku nejsou poplatky 60 korun za den v nemocnici omezeny časem.

Systém ve Švédsku, Německu nebo v Rakousku je logičtější: poplatky mají pouze odradit od zbytečných návštěv. Jejich smyslem není zvyšovat spoluúčast občanů, kteří už stejně platí pojistné.

Stejně přísný systém jako Češi zavedli v tomto desetiletí rovněž Slováci a Maďaři. Maďaři ovšem nevyžadovali poplatky od dětí. V obou zemích už byly poplatky zrušeny, v Maďarsku počátkem tohoto měsíce.

Nespokojenost se státem

Unikátní je v Česku celý systém, jak občané platí za zdravotní služby.

Každá evropská země má jiný přístup, všechny se však drží několika zásad. Pokud je zdravotnictví státní, pacient nemusí za návštěvu lékaře vůbec platit. Některé zdravotnické služby však stát neplatí, například v Itálii a Španělsku zubní a oční lékaře. Ve Velké Británii se za ně připlácí.

U lacinějších léků je vysoká spoluúčast, Italům někdy stát nepřispívá ani euro.

Státní systémy obvykle přísně regulují nabídku služeb. Italové, Španělé, Britové, Irové i Poláci proto často využívají a platí soukromé lékaře i kliniky, aby se vyhnuli dlouhým čekacím dobám.

Ve státních systémech jsou lidé se zdravotnictvím nejméně spokojeni.

Oblíbené pojišťovny

V Rakousku a Německu platí zdravotníky veřejné pojišťovny a lékařská péče je mnohem dostupnější. Právě tyto země používají poplatky, aby odradily od zneužívání široké nabídky. Ze státních systémů používají poplatky ještě Švédové a ostatní skandinávské země.

Zvláštním příkladem systému veřejných pojišťoven jsou Francie a Belgie, kde občané platí lékařům nebo lékárníkům přímo a pojišťovny jim pak peníze vracejí. Zpravidla však nevrátí plnou částku, a proto se naprostá většina lidí ještě připojistí.

Se systémem veřejných pojišťoven jsou lidé podle Eurobarometru obvykle spokojeni.

Soukromníci bez poplatků

Jen dvě země (Nizozemsko a Švýcarsko) využívají privátní pojišťovny. Ty mohou nabízet zdravotní služby za různě vysoké pojistné. Protože v každém pojistném plánu je nabídka služeb nějak omezena, obvykle se nevybírají poplatky. V Holandsku prakticky žádné, ve Švýcarsku za pobyt v nemocnici, ale částka musí být omezena. U některých pojišťoven například částkou 200 eur za rok.

Soukromé pojišťovny neplatí ze základního pojištění zubaře a některé další služby, lidé se však u nich zpravidla připojistí.

Dvojí regulace na východě

Česká reforma se vydává cestou, která kombinuje dva přístupy.

Poplatky u lékaře omezují poptávku po zdravotnických službách jako v Německu nebo ve Švédsku. Druhý krok reformy však po holandském vzoru zavádí soukromé pojišťovny. Z reformních zákonů vyplývá, že nabídku zdravotní péče budou regulovat pojišťovny svými plány. V zákonech je zabudován mechanismus, podle kterého mohou být z nabídky vyškrtnuty celé zdravotnické obory.

Na Slovensku a v Maďarsku zvolili stejný postup, reformátoři ovšem neuspěli. Slováci dnes posilují monopolní postavení dvou státních pojišťoven a míří k systému, který už vznikl v Polsku nebo ve Španělsku. Neúspěch maďarských poplatků zpochybnil plán na rozdělení a privatizaci jediné státní pojišťovny.

Jak platí lékařům Evropané

Itálie
Zdravotnictví financuje stát. Pacient se musí řídit doporučením svého rodinného lékaře. Pacient má navíc možnost navštívit privátní praxe, kde je vstupní poplatek 12 eur a běžná taxa 40-160 eur. Pobyt v nemocnici zdarma, luxusní pokoje za příplatek 60-75 eur za den. Doplatky za léky od 10 do 100 procent podle účinnosti a ceny.

Španělsko
Zdravotnictví financuje stát. Neplatí však zubní a oční lékaře. Pacient se musí řídit doporučením svého rodinného lékaře. Pobyt v nemocnicích zdarma, u levnějších léků spoluúčast 40 procent. Dvacet procent Španělů dalo přednost soukromému pojištění, kde je omezena smluvní síť lékařů a nemocnic. Pokud chtějí ošetření jinde, platí pětinu ceny.

Velká Británie
Zdravotnictví financuje stát. Doplácí se pouze za některé léky, za zubní a oční lékaře. Kdo má dost peněz, platí soukromé pojištění, aby nemusel čekat na operace a vyšetření u specialistů.

Polsko
Zdravotnictví financuje stát. Neplatí však zubní lékaře. Pobyt v nemocnici je zdarma, za recept se platí 3,20 zlotých (zhruba 23 korun). Desetina Poláků platí soukromé pojištění, aby nemuseli čekat na operace a vyšetření u specialistů.

Švédsko
Zdravotnictví financuje stát. Pacient se musí řídit doporučením domácího nebo obvodního lékaře (za návštěvu cca 10 eur, roční strop činí 90 eur), bez doporučení u specialisty platí 25 eur. Za léky se platí plná cena do 10 eur, neplatí se nad 50 eur, pobyt v nemocnici stojí cca 8 eur denně.

Rakousko
Zdravotnictví financují veřejné pojišťovny. Za návštěvu u lékaře se platí 3,60 eur s čtvrtletím limitem. Pobyt v nemocnici stojí 10 eur za den, položka na receptu 4,70 eur.

Německo
Zdravotnictví financují veřejné pojišťovny. Za návštěvu lékaře se platí 10 eur, stačí jednou za čtvrt roku. 10 eur se platí u specialisty, pokud pacient nemá doporučení jiného lékaře. Za léky se doplácí od 5 do 10 eur. V nemocnici se platí 10 eur za den, maximálně 28 dní v roce.

Francie
Zdravotnictví financují veřejné pojišťovny. Za návštěvu u lékaře se platí přímo, obvykle 25-30 eur, pojišťovny vracejí až 70 procent částky. Stejně vrací u zubařů, o něco menší podíl u laboratoří. Doplatky za léky od 0 do 100 procent podle účinnosti a ceny. Za pobyt v nemocnici se vrací 80 procent ceny, pobyt přes měsíc je zadarmo. 85 procent Francouzů má soukromé připojištění na poplatky.

Holandsko
Zdravotnictví financují soukromé pojišťovny. Mohou nabízet různě vysoké sazby pojistného. Nabízejí i připojištění na zubaře, logopedy a rehabilitace, které se ze základní pojistky neplatí. Klienti mohou ke specialistům a do nemocnice jen s doporučením rodinného lékaře. Mohou zvolit i druhou variantu, kdy se chodí i ke specialistům bez doporučení, musí však zaplatit přímo a požádat pojišťovnu, aby jim peníze později vrátila.  

Maďarsko
Zdravotnictví financuje stát. Do konce března se platilo za návštěvu u lékaře 600 forintů (60 korun), u specialisty s doporučením praktického lékaře jen 300 forintů, návštěva pohotovosti stála 1000 forintů. V nemocnicích se platilo 300 forintů za den, pokud měl pacient doporučení praktického lékaře. Bez doporučení stál denní pobyt 800 forintů. Nejdéle se v nemocnicích platilo dvacet dnů. Poplatky byly zrušeny referendem.  

Česko
Zdravotnictví financují veřejné pojišťovny. Za návštěvu u lékaře se platí 30 korun, za pohotovost 90 korun. Roční strop je 5000 korun, do kterého se počítají i některé poplatky za léky. Za položku na receptu se platí 30 korun, za den v nemocnici 60

Zdroj:Oficialní web české republiky - http://www.czech.cz

1  
2  
 
Sněhová digitální koulovačka :) <

 

 

NAVRCHOLU.cz